Jdi na obsah Jdi na menu

Mám rád zodpovědnost toho posledního na hřišti, co se musí vyvarovat chybě, říká Vítek

11. 9. 2019

jakub_vitek_orez.jpgFotbalisté TJ Slavoj Ledenice posílily na brankářském postu. Nejnovější tváří v kabině je pětadvacetiletý brankář Jakub Vítek, který se k fotbalu vrátil po roční přestávce. Do Ledenic přestoupil z Dolního Bukovska a trenérům bude k dispozici už v neděli na zápas v Buku.
 

Kubo, kde jste s fotbalem začínal a kterými kluby prošel?
Začínal jsem v žáčcích v Dolním Bukovsku, kde jsem celkově odchytal největší část své fotbalové kariéry. Štěstí jsem zkoušel i v Písku a na Borku, kde musím uznat, že to byl dobrý rok. Nejvíce samozřejmě vzpomínám na Bukovsko, protože jsem tam žil 20 let a odchytal spoustu zápasů od žáčků až po A-tým.
 

Byl jste od začátku spíš brankář nebo jste zkoušel i jiné posty?
Od začátku jsem byl brankář. Tato pozice mě vždy bavila. Možná i proto, že se u toho nemuselo tolik běhat. (úsměv) Mám rád zodpovědnost toho posledního na hřišti, co se musí vyvarovat chybě. Když jí udělá hráč, dá se to napravit, ale když jí udělá brankář, napravit už nejde. A tahle role mi vyhovuje.
 

Co jsou vaše nejsilnější stránky a kde máte naopak rezervy?
Troufám si říct, že v brance jsem byl vždycky dobrý na čáře. Co mi naopak dělalo problémy byly střely z dálky. Na tom musím pořád ještě pracovat.
 

Kdy jste naposledy chytal? Proč tak dlouhá přestávka?
Naposledy jsem chytal v Dolním Bukovsku a přestávka byla tak napůl nucená ze dvou důvodů. Bohužel jsem se neshodl na podmínkách a hlavně kvůli práci nešlo fotbal stíhat. A pokud by to zrovna vyšlo, bylo to dost obtížné.
 

Kdo vás přivedl do Ledenic a jaké osobní cíle máte?
První kontakt byl od Vaška Babky, který za Ledenice už pár let hraje. Známe se a několikrát jsme se bavili, že bych se chtěl k fotbalu opět vrátit. Ale už ne do Bukovska, chtěl jsem zkusit jinou výzvu. Doporučil mi Ledenice a tahle myšlenka se mi líbila. Fotbal mě baví od dětství a chyběl mi. Chtěl bych ukázat, že fotbal hrát umím a pomoci k lepším výsledkům.
 

Slavoj ale nemá povedený vstup do soutěže. Bavíte se v kabině o tom? Co tam zaznívá?
Určitě vnímáme, že to není moc povedený vstup. Každopádně je to i trochu ovlivněné tím, že teď hrajeme všechny zápasy venku. V některých zápasech nám chybělo i to pověstné štěstíčko. Bylo to vidět například v Mladém, kde jsme měli velkou šanci zápas otočit a vyhrát. Všichni věříme, že se zvedneme. V šatně se snažíme mít atmosféru ulehčenou, bavíme se všeobecně o všem. Výsledky tam ale pochopitelně probíráme také.
 

Máte představu o náročnosti soutěže? Sledujete obecně jihočeské soutěže?
Představu mám, protože se snažím mít obecně velký přehled. I. B třídu jsem hrál v Bukovsku, takže nejdu do neznámého prostředí.